Neděle 31. 7.

Rok uplynul jako voda a odstartoval další ročník našeho tábora. Desátý ročník na Račím Hradě. Tentokrát jsme si troufli nedělat program už u hasičárny, abychom téma udrželi v tajnosti do poslední chvíle a děti měly překvapení, až v táboře.

Po příjezdu do tábora jsme děti rozdělili do oddílů a ubytovali do chatiček. Odpolední program probíhal po oddílech, hrály se seznamovací hry, vymýšlely názvy oddílů, pokřiky nebo malovaly vlajky. Na večerním nástupu Iveta představila všechny členy štábu a obeznámila nás s táborovým řádem. Nejmladšími účastníky letošního tábora jsou Laurinka Šulcová a Kája Jůzová.

Během večera se ozvala hlasitá rána a my se běželi podívat, co se stalo. Na louce ležel rozbitý horkovzdušný balón a u něj se válela bílá chlupatá koule. Když se neznámý tvor probudil, lekl se nás a utekl do lesa. Od chatiček se vynořila další tajemná postava, Polárka, od které jsme se dozvěděli, že jí Yetti říká Nanuk. Polárka dětem rozdala škrabošky, aby se jich Yetti nebál a vrátil se za nimi zpátky do tábora. 

A jak se k nám dostali? Yetti Eda se prý doma v Himalájích nudil, tak si vyrobil horkovzdušný balón, pozval Polárku na projížďku, ale špatně fouklo a jejich let se proměnil v boj o holý život. Balón se stal neovladatelným, neměl žádnou brzdu a spadl k nám do tábora. Jenže jeho konstrukce tak tvrdé přistání nevydržela. Naštěstí je v našem táboře spousta dobrých duší, které slíbili Edovi s Polárkou, že jim pomůžou balón opravit. Dneska se na to už půjdeme vyspat, ale zítra se za námi Yetti Eda zase vrátí a seznámí nás s tím, jak budeme v opravě pokračovat a co všechno k tomu budeme potřebovat.

Všechny fotky z tábora najdete na Rajčeti (idnes.cz).